12.-13.10. 2007 Košice + Humenné (by Luděk)
Po dlouhatánské době, kdy jsme několikrát byli z různých důvodů nuceni odmítnout pozvání k našim východním bratrům, se upeklo, že konečně vyrazíme na Východ Slovenska…
Plánovalo se asi dva měsíce, původně měly být tři koncerty – Trenčín, Humenné a Košice.. Trenčín nakonec odpadl, tak se přehodily termíny a to tak že na pátek se hodil koncert v Košicích a na sobotu v Humenném..
Ze Žamberka jsme vyjeli plně naloženým autem s Mildou okolo třičtvrtě na osm, abychom po cestě zjistili, že nemáme zelenou kartu, nutnou pro přechod hranic.. Ve Vysokém Mýtě ve studiu jsme naložili Gregoryho a jeho kouzelnou igelitku s rumem, hruškovicí a víny J a jeli do města čekat, až otevřou Kooperativu. V Praze ale mezitím spadly všechny systémy, takže z Mýta jsme odjížděli po deváté bez zelené karty směr Česká Třebová, kde jsme nabrali dalšího člena osádky, nemocného Drobka… cesta probíhala za všeobecného vtipkování totálně v pohodě, v Olomouci jsme dali nějakou svačinu a pokračovali do Hranic, najít další Kooperativu.. Čekali jsme tam do 12:00 než otevřou Info centrum, kde nám poradili kde pobočka je, ale tam mezitím pohotově nasadili obědovou pauzu, takže jsme pokračovali opět bez karty směr Makov..V Rožnově nás čekal poslední pokus o vystavení karty.. Systémy opět nefungovaly, a tak nás s tím, že nemají ani psací stroj na vypsání kartičky, poslali zpátky do Valmezu, kde stroj mají a kartu nám vypíšou.. Takže opět vracečka o 20km zpět, hledání poslední Kooperativy, kde nám paní „ochotně“ kartu vystavila.. a hurá na přechod… Mezitím volal Aleš, kterého jsme měli vyzvednout ve dvě v Banské Bystrici, že už se tam blíží a kde jsme… po našem ujištění že ještě nejsme ani na hranicích jsme se domluvili, že bude busem pokračovat dál do Ružomberoku, kde ho vyzvedneme.. což se taky v půl páté stalo… (a samozřejmě že na hraničním přechodu po zelené kartě neštěkl ani celník..). Načali jsme plachetnice a vyrazili konečně v kompletní sestavě směr Košice…následovalo pár telefonátů s Adrikem – který koncert zařizoval – a v osm jsme už přistáli před klubem Khoi Khoi.. Kolem byla hromada punx a jiných lidí, začali jsme nosit aparát do klubu a chystat zvukovku..
Hráli jsme ten večer sami, takže času bylo celkem dost. Do klubu se mezitím dostalo asi 50 platících a mohlo se po nějakém pivku začít hrát.. Po dlouhatánské době jsme přehráli kompletní playlist i s nějakými vály, který jsme nehráli už pár let.. Atmosféra byla naprosto skvělá, vedle sebe pařili punx i skini, došlo na zvedačky Drobka (respekt odvážlivcům) a celkem solidní kotel, u nás se lidi na koncertech až takhle nebaví – škoda a čest vyjímkám.. Během Systému se sálek celkem solidně rozpohyboval a byla to fakt paráda kterou jsme si užívali jak my, tak doufám že i lidi.. No a následovalo sbalení věcí a přesun na afterparty do spací místnosti, kde jsme se začali trumfovat, kdo toho víc vypije, a čí pálenka je lepší :-D
Začalo se prostějovskou, přešlo na vynikající Tatranský čaj, naši hruškovici a rum, a samozřejmě pivo (kdo by čekal nějaké klasické slovenské, je na omylu, čepovalo se Starobrno). Celý večer probíhal ve výborné atmosféře, parádně jsme skecli, popili a pojedli výbornou večeři (mockrát díky) a kolem 4 ráno se naše sebranka celkem zmožená odebrala na kutě… (po Adrikově výzvě na „kúpenie ďalšiej lahve“ nás přeci jen přepadl zdravý pud sebezáchovy s vidinou dalšího koncertu) J
Co vím pak z doslechu tak někdy k ránu se do klubu snažilo dostat pár nazi na nějaké pivo, ale nebyli vpuštěni..
Milda si ustlal v hotelu „auto“ i když jsme ho upozorňovali, že spaní v teple klubu je přeci jen lepší, nedal si říct a tak ho s parkovným vyšla noc asi na 130 SK. J
Ráno (teda spíš ve 12 když jsme se probrali) jsme měli konečně čas prohlédnout si klub – Koloseum. Jeden z nejlepších punkových klubů co jsem viděl, parádně prostorově řešeno, několik pater, výčepy, prostě paráda… a po vyprošťováku následoval přesun na jídlo a za kulturou. Prošli jsme se po centru, udělali pár fotek a pak jsme zjistili čemu se říká na východě kultura. Návštěva místního Madrid Baru, ochutnávka Topvaru a dalších lahůdek, a přesun do dalšího baru, kde jsme okusili Finský dych (škoda že jsem řídil), ale dle reakcí zbytku kapely to asi nemělo chybu.. dali fotbálek, skecli a vyrazili zpět do klubu naložit věci a hurá na Humenné.. V půl 7 jsme tedy opouštěli Košice a vyrazili na další cestu.. Nechápu kde a kudy slovenští řidiči jezdí, ale celou cestu jsme nepotkali ani jednu benzinu, a ten úsek do šíleného kopce a pak zase sjezd po silnici tak 3 třídy stál fakt zato.. Před Tescem v Humenném nás vyzvedli lidi co pořádali dnešní koncert a vyrazili jsme do klubu.. Tam už bylo asi 100 lidí a hráli Vandali – parádní punkrock s dobrými texty a proslovy zpěváka před jednotlivými vály… tohle mě dost bavilo a tak by to mělo vypadat…
Následovala kratičká pauza a pak ta samá sestava – ČAD – spustila svůj grind / crust výplach, opět excelentní nářez navrch podpořený vynikajícím zvukem – a to se celý koncert vůbec nezvučil, hrálo se jen na komba a i tak jeden z nej zvuků co jsme zažili…
Abych ještě přiblížil klub – klasický kulturák komunistického střihu, kde se hrálo asi ve třetím nebo druhém patře s výčepem…
Po ČADu jsme se nachystali my a spustili svůj cca hodinový set… opět paráda, kotel a bavící se lidi.. Oba dva koncerty mě hodně bavily i když v Humenném kolem 11 už došlo pivo J… V Košicích bylo poněkud starší osazenstvo, v Humenném zase hodně mladých punx, ale na obou koncertech vládla parádní přátelská atmosféra…
Po setu jsme si dali výborný guláš (opět moc díky), skecli s pořadateli, popili s místními (jejich udivené dotazy čemu že nepijeme po panáku pálenky nějaké nealko jako brzdu, jsme velice rychle vysvětlili..) a následoval přesun třemi auty do Vranova na byt bubeníka Hippie Killer, kteří měli zahrát ale bohužel všichni nedorazili, a tam se dál do ranních hodin popíjelo a plkalo a plkalo…
Budíček v deset, loučení, nákup suvenýrů ala Tatranský čaj a odjezd směr domůůůů… Tenhle víkend na to jak byl náročný byl zároveň naprosto vynikající a škoda jen že odpadl poslední koncert v Trenčíně, přeci jen 12ti hodinová cesta v kuse a pak hned následné hraní člověka pořádně unaví…
Každopádně velký respekt a díky všem co se na koncertech podíleli i těm, co je přišli navštívit.. a snad zase někdy brzy na viděnou…